+420 739 220 341
tondazavodny1010@gmail.com
MEMENTO MŮRY
2022
Antonín Závodný, Dorota Václavíková, Max Stejskal
Krátká filmová balada zachycuje epizodu ze soukromého života můry závislé na umělém světle. Jaké to asi bylo předtím, než člověk svým světelným smogem postavil evoluční schod, nahradil všechny původní tužby nočních motýlů a bez většího zájmu zmanipuloval přirozenou roli instinktu fototaxe?
Cesta za měsíčním světlem se stala romantickou historickou legendou na kterou již skoro nikdo nevěří. Emoční nestabilita, závislost, deformace životního koloběhu, pocit odcizení a pozbytí ambicí jsou hlavními motivy filmu. Smutný osud podtrhují antropomorfizované skutečnosti reflektující postupné zhroucení společenských vztahů, zhoršování zdravotního a psychického stavu, zaslepenou vidinu spásy, ale i kritickou reflexi svého vlastního počínání.
Fiktivní stylizace lidské postavy do jiné druhové totožnosti je sama o sobě antropomorfizovanou apropriací jiné ontologické zkušenosti. Lidské vlastnosti a pocity nestability, závislosti, úzkosti, atd. jsou zde interpretovány jako něco, co jistým způsobem osudově náleží muřímu druhu v 21. století. Instantní naděje ve formě světelné záře je denním chlebem, jsme na ni zvyklí a je dostupná skoro všude
TEMPO/KRAJINA BEZČASU
2021
Výstava ve vitrínové galerii Atlas forem v Pardubicích
"Šmouha na skle okýnka, krajina roztáhlá mimo svou časovou osu.
Pozorovatel za zdí znejistěl ve své původní pozici a stal se obětí rozkladu perspektivy časoprostoru. Anonymita doby se vtiskla do jeho vnímání."
Videoinstalace Krajina bezčasu vychází z úvah nad nestandardní percepcí časoprostoru, inspirovaných cestováním vlakem. Ty metaforicky spojuje s vlastními alternativními metodami vnímání a ohýbáním času, jak v prostoru virtuálním, tak fyzickém.
AMAZING COCA COLA EXPERIMENT LIFE HACK FOUNTAIN
2021
Výstava Oxygen: 30 years of moving image/ Old is the new new
v pop-up galerii AVU
"lidový lifehack, umělý pramen zázračné moci."
Díky globální popularitě Coca coly se i z odlehlých rybářských vesnic v jihovýchodní Asii začala šířit virální life-hack videa, která ukazují jak lze lovit ryby pomocí této limonády. Ve videích vystupují muži kteří s lahvemi coly v košíku nacházejí zaplavené díry v zemi, z kterých po nalití pořádné dávky coly, začínají vyplavávat sumci, úhoři a jiné ryby. Pro účel natočení videa je celá scéna dopředu pečlivě připravena spolu s precizně vyhloubenou dírou do níž jsou vloženy již předem ulovené ryby.
Celá situace působí velmi bizarním, ritualním dojmem a ukazuje další, údajně praktickou a dosud neznámou funkci černé limonády.
Zde se americká ikona dostává do role úžasného a revolučního nástroje pro získávání potravy. Jde o transformaci svého obvyklého způsobu obživy do virální senzace západního světa. Globální marketingová síla značky přerostla do nástroje sebepropagace v reklamou přehlceném sdíleném světě.
SOUNDS OF AJZNBON
2021
Sounds of Ajznbon je performativní akce představující formu aktivismu, reagující na plošné zrušení nádražních znělek po celé ČR, které proběhlo v červnu roku 2020. Podle Správy železnic je hlavním důvodem pro jejich zrušení přílišné zabírání času v programu nádražního hlášení. Performance je aktem demonstrace ztraceného dědictví lokálních kultur, zapálených ajznboňáků, cestujících a čekajících.
Živá zvuková kompozice složená z fragmentů klasických a folklorních melodií je melancholickou vzpomínkou na svébytnou kulturu
a identitu českých nádražních stanic. Co kdysi bylo plnohodnotnou součástí hlášení, se nyní v mírně rozložené a teskné podobě snaží naposledy vstoupit do každodenního rytmu zvukového informačního toku. Jde o poslední vzdech zvuků reprezentující lokální identitu měst, před zazněním jednotného unifikovaného gongu.
Platformou pro vystoupení bylo prostředí slow TV snímající pohled z nádraží v Čerčanech, scenérii nepřetržitě zobrazující kolejiště obklopené ospalým městem a kopcovitým terénem v pozadí.
Motivem akce je probudit aktuální dění na místě ze své všední letargie, vyplnit ty drahocenné momenty ticha, vzpomenout si a opět zapomenout.
V pořadí druhá performance Sounds of Ajznbon proběhla na nádraží v Klatovech v rámci festivalu Trať.
záznam performance na livestreamu Mall TV
Sounds of Ajznbon v Klatovech
GOALKEEPER (ÚTĚK Z AVU)
2020
Stres, nátlak, nejistota, neznámo, pochybnosti
vysychá v krku, hrdlo se svírá, okolní zdi a chodby mě utlačují
potřebuji se napít
svlažit suché rty
infrastruktura kultivované krajiny se mě snaží ovládnout a nasměrovat. staví mi do cesty překážky
nemůžu se smířit s přísnými pravidly předem připravené trasy.
Rovná dráha mojí cesty
zbavuje všech předsudků
její efektivita je svatá
CÍL
Pocit uvolnění, bezpečí a jistoty. Den už není plný strastí a pochybností které mlží mysl a ochabují tělo. řeka jemně rozděluje krajinu. již nemám tendenci ji překonávat. Základní povinnost byla splněna. Zůstanu zde.
Video vzniklo během talentových zkoušek na AVU v Praze.
KDYŽ DVA DĚLAJÍ TOTÉŽ, NENÍ TO TOTÉŽ
2020
Základní materiál pro tuto práci čerpám z webu depositphotos.com který je obrovskou online bankou ilustrativních fotografií a videí. Server nabízí statisíce krátkých videí které fungují jako ilustrativní ukázky různých činností, lokalit, emocí či dějů. Videa mají pouze ilustrativní charakter, většinou nerozvíjí dějovou linku a pouze sdělují sledujícímu svůj informační obsah.
Mým původním cílem v této práci je rozvinout strnulý charakter stock videí a přetvořit jej v souvislý kontinuální děj. Vytvoření narativního příběhu z materiálu který sám o sobě funguje pouze jako účelový produkt k prodeji.
Pracuji spolu s selektivním algoritmem, řízeným systémem klíčových slov podle kterých funguje vyhledávání na serveru. Zadávám algoritmu startovní impuls pro vyhledávání a nechám ho vykonat svou práci. Algoritmus na základě svého úsudku vytváří vlastní sérii videí (1.část projektu) jejichž návaznost je daná vazbami v názvech jednotlivých ilustračních videí. Práce algoritmu spočívá v náhodném výběru klíčového slova z titulku prvního videa a vygenerování dalšího videa, které poskytuje vizualizaci k danému slovu. tímto způsobem se jeho práce vyvíjí a stupňuje než dosáhne cíle kterým je mnou zadané slovo. Vznikla série obrazových informací je základem pro svůj další vývoj v následné interpretaci.
Když je algoritmus hotov se svou prací, přichází řada na mě a mou odpověď na jeho slovní zadání. Společně tvoříme formu “back and forth” kolaborace mezi počítačem a člověkem. Moje reakce vychází z definovaných slov s kterými pracoval algoritmus, slov která mu sloužila jako klíč k selektování videomateriálu. S osnovou slov, sloužící mi jako scénář jsem vytvořil krátký autorský film(2.část projektu) představující lidskou /mou osobní formu reakce.
Obě části díla společně ukazují rozdílné a společné rysy v přemýšlení. Algoritmus jako představitel dokonalé logicky řízené inteligence občas prokazuje chybu nebo nesrovnalost stejně jako lidský postup. Každé dílo má také samostatnou výpovědní hodnotu ve vizuálu který ukazuje. V případě práce algoritmu jde o sérii na první pohled nesouvislých scén které ale drží pohromadě pevná struktura slovních významových souvislostí a společně vytváří gradující příběh. V 2. části, tedy autorském filmu se objevuje citlivější výklad jednotlivých motivů kvůli lidské tendenci vsazování věcí do širšího kontextu. Film je mou volnou interpretací původní obrazové informace.
Kde divák při shlédnutí obou prací pochytí příběhovou linku a souvislosti jejího zobrazení lépe? U člověka či u stroje?
Stejnou svobodu kterou jsem dostal při hledání vlastní interpretace pro informační podklad celé práce dostává divák, který při sledování videí automaticky asociativně vytváří své vlastní dějové souvislosti v návaznosti na věci které vidí. Tím se přidává ke kontinuální recyklaci významu a kontextu s kterou projekt pracuje.
1. část projektu (práce algoritmu na serveru depositphotos.com)
2. část projektu (autorská subjektivní filmová interpretace vygenerovaných informací)
MUTUAL - RITUAL
2019
Opylovačský vztah je zásadní formou mutualistického symbiotického vztahu a včela medonosná je jedním z nejrozšířenějších zástupců opylovačů z řad blanokřídlého hmyzu.
mutual-ritual se zajímá o samostatný akt opylení jako o přínosnou formu symbiozy a sleduje roli člověka který se do vztahu pasivně zapojuje a řídí jeho průběh a následky.
Vytváří se milostný trojúhelník včela-rostlina-člověk.
Včela se spojuje s rostlinou a získává od ní nektar přičemž květ rostliny obtěžkává včelu svým pylem a využívá ji k rozmnožení svého druhu.
Člověk vše sleduje z povzdálí...
Osévání polí jedním druhem plodiny přispívá k tvorbě rozsáhlých lánů monokultur a hojně využívaný chemický postřik eliminuje jakýkoliv nektarodárný plevel, čímž narušuje dříve přirozenou diverzitu zdroje materiálu pro včelstvo.
Člověk formuje ekosystém a životní koloběh včelstva, je tudíž jakýmsi kurátorem opylovačského vztahu.
Dodává včelstvu potravu, organizuje architekturu úlu, volí královnu, chrání včelstvo před chorobami a v neposlední řadě z něj čerpá množství surovin.
Přesto že chov včel nemění jejich instinkty důležité pro přežití v přírodě, řídí celý systém života včel a přímo ovlivňuje jejich životní podmínky.
Vytváření nových podmínek pro zjednodušení a sjednocení produkce hraničí s nástupem “umělé” krajiny kterou člověk zformoval pro vyšší hospodářský profit.
Zásah do organismu včelí komunity a vegetační kultury jím využívané přírody stvárňuje jednu z dalších úprav biologických ekosystémů které člověk využívá.
Audiovizuální instalace je složena ze dvou videí a objektu umístěného ve středu sklepní chodby.
Prostor vtahuje návštěvníka do intimní interakce mutualistického vztahu, která ovšem svým provedením funguje spíš jako mechanický proces za účelem ukojení chuti.
Návštěvník je odměněn sladkým nektarem z plechového pítka a zárověn díky jeho pohybu pomáhá prostoru v jeho rozšíření
Doprovodné video ukazuje včelaře v přímém kontaku s opylovačem i opylovanou rostlinou.
Působí jako třetí (nemístný) člen aktu opylení a snaží se jej usměrnit, zrychlit a mít nad ním dozor. Za účelem vyšší efektivity narušuje tento přirozený proces.
Druhé video umístěné po levé straně místnosti je statickým pohledem na česno včelího úlu(přistávací dráha a vstup do úlu).
Video nabourává původní frekvenci včelího pohybu a vytváří jí nově zorganizovaný tovární rytmus.
Instalace mechanizuje opylovačský vztah, zbavuje jej intimity a snaží se urychlit celý jeho průběh.
STRUKTURY KULTURY
2019
Projekt vznikal během pobytu v litevském Kaunasu ve spolupráci s Lálou Myslíkovou, Barborou Pavlasovou a Adélou Sodomovou.
Náplní projektu je studie veřejného prostoru města, jeho rozlohy, tvaru a hranic. Projekt mapuje místa všedního setkávání jako jsou náměstí, parky, ulice a kluby ale i prostory, které se ocitají mimo hlavní pozornost obyvatel a nemají jasnou budoucnost či roli v městské krajině(opuštěný hotel v centru města, brownfieldy, kulturní centra). Video které v rámci pobytu vzniklo je koláží zvuků a obrazů prezentující námi zkoumané lokality a jejich hranice.
Při práci jsme objevovali nové prostory, sledovali jejich využití a sbírali různé nalezené materiály, z nichž jsme posléze vytvářeli site-specific objekty, reprezentující atmosféru prostoru. Kromě videa v projektu figuruje i mapa sloužící jako průvodce po trase lokalit kterým jsme se věnovali v našem zkoumání.
Performance v Brněnském veřejném prostoru, předcházející práci v Litvě
VÝPLACH
2018
Zrak je v lidském vnímání nejpoužívanějším smyslem, zprostředkovává vjemy okolí a řídí naši imaginaci. Stále probíhá nekončící komunikace mezi okem a okolím.
V poslední době digitálního světla a rychlých obrazů se zrak dostává do popředí.
Nemůže ale pokrývat všechny ostatní smyslové vjemy, i když se to tak někdy může zdát.
Lidské oko je unavené.
Snaha člověka "se spravit", a pročistit unavený smysl je profilována do tří záznamů aplikací očních přípravků - Ophtalmo azulen, Ocuflash, Visine classic.
Sledujeme klinickou surovost aplikace a rozdílnost reakcí u jednotlivých osob na chemické reakce odehrávající se v jejich očích.
Zvuková část instalace vychází z knihy Oči kůže od architekta Juhaniho Pallasmaa, která pojednává o použití lidských smyslů vzhledem k prostorovému vnímání a jejich aplikaci v architektuře. Zvukové stopy složené z části knihy jsou v instalaci interpretovány třemi pacienty, kteří vždy podávají rozdílný přednes. Součástí instalace je také svazek složený z příbalových letáků třech testovaných přípravků určených na "léčbu" očí v nadživotní velikosti. Obsahuje pro pacienta všechny potřebné informace k aplikaci přípravku.
Audiovizuální instalace je rozdělena na dvě části. Skládá se z plakátu a příbalového letáku umístěného na chodbě a tří projekcí v malé PC učebně.
Při sledování projekce se divák posouvá po třech pozorovacích stanovištích a staví se do stejné polohy jako člověk při aplikaci očního léku. Usedá do zborceného sedu a se zakloněnou hlavou sleduje projekci na stropu místnosti a poslouchá průvodní text.
ESEK
2018
Krátký studentský film natočený během letního plenéru ve Slavonicích
Natáčení probíhalo systémem “na první dobrou”, tudíž bez odstraňování nepodařených záběrů a bez postprodukčních zásahů.
Nabízí náhled do všedního den muže žijícího v budově ESEK, bývalém objektu pohraniční stráže který později fungoval jako hotel a dnes podléhá postupnému rozkladu.
DALŠÍ PROJEKTY
FESTIVAL TRAŤ
2020 - současnost
Festival Trať je multižánrový umělecký festival, který propojuje současné umění v oblasti hudby, divadla a výtvarného umění s opomíjenou chátrající nádražní architekturou. Hlavním cílem festivalu je spojovat lidi z různých částí republiky přímo na místech při železničních tratích a snažit se o navázání kontaktu veřejnosti s již zapomenutými prostory. Festival tak zprostředkovává netradiční zážitek, při kterém může veřejnost objevovat krásy míst obyčejně skrytých a zároveň prožít obsáhlý kulturní program sestávající z mnoha zajímavých uměleckých vystoupení.
